Příběh: Zábava na hranici smrti

I.
,,Neblbni, nemá to cenu, takhle riskovat.“zakřičela dívka na mladíka, který dával na tramvajové koleje bouchací kuličky a jiné třaskaviny. Tramvaj byla daleko jen pár metrů od místa. Mladík naposledy zkontroloval správné uložení a utíkal s dívkou pryč.
,,Prásk, prásk, bum“ ozývalo se zpoza tramvaje. Řidič polekaně zastavil co se stalo a lidé se vyděšeně vykláněli z okýnek a báli se co se stalo. Když řidič zjistil, že to je zřejmě jen legrace pubertálních výrostků trochu se uklidnil, ale přesto pěstí zahrozil neviditelných útočníkům.
Mladíka předtím nemohl vidět, protože byl na předchozí zastávce a mezitím co jel k onomu místu, tak dvojice utekla. Tramvaj se pomalu rozjela dál na nedalekou zastávku.

,,Ha ha, vidíš to, byla to legrace.“smál se Pavel. ,,A prý z toho bude průšvih, náhodou.“nadšeně halekal. ,,Mně to tedy vtipné nepřišlo. Představ si kolik lidí si vyděsil. Jak by bylo tobě kdyby pod tebou začalo něco takhle bouchat a praskat.“odporovala mu naštvaně Jana.
,,Ty jsi najednou jen ta hodná Janička viď. Důchodce vždy pouští sednout, je na lidi slušná.
Tak si shnij u rodičů doma ty …“ otočil se a odešel.
Janě bylo do pláče. Byla na sebe naštvaná, ano ona byla slušně vychovaná a nechtěla dělat problémy ostatním a tím méně ne svým rodičům. Snažila se být co nejméně nápadná.
Už tak její sestra Alžběta dávala rodičům častý námět k hádkách a starostem.
Jana oproti ní nechtěla nijak vyčnívat a tak rodiče dávali Janu často za vzor. Bohužel na ní kvůli její tichosti a slušnosti občas zapomínali. Jana nechtěla být jak panenka co sedí v koutě, ale podle ní tohle dnešní představení Pavel už přehnal. Neřekla když se tuhle opili na Václaváku a křičeli tam a tak. Nebo když si to jednou skoro rozdali v soupravě metra, naštěstí v jedné s poslední toho dne, kde už nikdo nebyl. Ale tohle mohlo hraničit s obecným ohrožením a policejní dohrou a o to opravdu nestála.


II.
,,Čau Pavle, nechceš?“ nabízel Pavlovi známý houmlesák Igor ručně ubalené cigárko. ,,Neboj chlape, je to samej dobrej matroš.Nic závadného.“ ,,Ale jo vole, zrovna teď bych si něco pořádného dal. Potřebuju trochu nakopnout. Život je děsně nudném.“stěžoval si Pavel.
,,Neřeš, to se nějak vyvrbí, uvidíš sám. Já to tak dělám furt a nějak to dycky dopadlo.“zafilozoval si Igor.
Seděli na sedačkách vyndaných z nějakého auta u garáží, v klidu pokuřovali a každý měl své myšlenky. Nebe se mezitím pomalu zatahovalo a tmavlo přicházejícím se podvečerem.
Pavel měl rád večer a tmavou hvězdnou oblohu. Nikomu to ještě neřekl, ale rád se díval na oblohu a hvězdy. Potajmu si kupoval knížky o Astronomii a různé vybavení pro pozorování oblohy. Vše měl ale důkladně poschovávané aby nikdo nevěděl.
Peníze řešit nemusel. Pocházel z velmi bohaté rodiny. Otec pracoval jako manažer pro nějakou IT firmu a matka byla ředitelkou jiné firmy. Finančně si mohli dovolit cokoli, ale bohužel jim na syna už moc času nezbývalo. Pavel tak vyrůstal jako jedináček sám a jako malý měl za společníky chůvy. Naučil se tak spoléhat jen sám na sebe.
Nyní mu ale táhlo na 19 a tak chtěl trochu něco zažít. Nudil se. Studoval gymnázium a těšil se na vysokou na to užívání si. Ale bavit se chtěl i teď.
Proto dělal různé blbosti jako dneska s těma kuličkami na kolejích. Kolikrát měl různé jednání s policajty, ale jeho bohatí rodiče ho s toho vždy vysekali.Kolikrát se jim už rovnou vysmíval když je viděl. A oni věděli, že jsou na něj krátcí.
,,Ty hele, pořádám dneska mejdan, nechceš přijít? Pozval sem nějaký kámoše a pár holek. Tak by se to mohlo trochu rozjet. Co řikáš?“ nadhodil Igor. ,,Ty vole, že váháš. To je super nápad. Ti přivezu trochu chlastu jo? Ať ti trochu doplním zásoby. Jo a od kolika?“
,, Přijď kolem 10 večer to bude v poho. Nějak zmáknem.Zatím musím ještě si něco zařídit. Tak čus večer.“loučil se Igor.
Igor bydlel sám v bytě, který zdědil po matce. Jeho mamka umřela je to tak 5 let, měla rakovinu plic. Byla hodně silná kuřačka. A otce nikdy nepoznal. Matka mu řikala, že žila trochu divoce a tak neví kdo je otec. Ať po něm ale nepátrá, stejně určitě nestál za tu námahu. Igorovi to bylo jedno, užíval si života tak jako tak. Bylo mu 23, pracoval jako autoopravář, takže si i něco vydělal bokem co opravoval kámošům auta a měl se fajn.
Sem tam si udělal doma mejdan, sehnal si nějakou pohodovou holčinu na nějakou chvíli a bylo.Takhle si představoval super život. Chápal Pavla a jeho nudu. Prachy nejsou všechno sice, ale i tak jsou důležitý.

Pavel se chystal k Igorovi, osprchoval se, oholil, pečlivě vybral hezké oblečení. Klasika nové džíny od Replay, tričko od Lacosty, lehce se šplíchnul parfémem od Davida Backhama a vyrazil. Od rodičů dostal k 18. narozeninám malé ale šikovné autíčko, malé BMW, takže naštěstí nemusel už šlapat pěšky. Sice to nebylo daleko ale pro efekt je to lepší.
Zastavil před Igorových domem a chvíli poslouchal. Z bytu byla slyšet hudba a smích. Do domu zrovna vcházela parta holek. Pavel je pohledem ohodnotil a řekl si, že dnešní noc je mladá a vyrazil na party. Na vteřinu mi hlavou proběhla podoba jeho kamarádky Jany, no více než kamarádky, ale ihned její obraz zaplašil z paměti.

III.
Otevřením vstupních dveří do bytu se ocitl ve víru veselí, oblaka kouře a obležení krásných holek. U vchodu hned vyfasoval skleničku s pitím, tipoval to na vodku s džusem a vydal se dál. Vždycky nejdřív otestoval situaci, tedy okoukl kdo všechno přišel a jak frčí zábava a pak se přidal. Igor zrovna hodil do přehrávače skvělý cd s taneční muzikou a už se kroutil s jednou prima blondýnkou, která toho moc na sobě tedy neměla, krom titěrných šatiček. Ale vedlo bylo teplo, tak proč se zahalovat. Pro potěchu hlavně pánů to stálo za to.
,,Čau draku, tak sem tady. Koukám hezky se ti to tu rozjíždí.“oslovil Pavel Igora. ,,Ty jo, no nazdar, už sem tě hledal. No vypadá to dobře ne? Ti řeknu některý lidi ani neznám, bůhví odkud ty lidi ví že dělám kalbu. Ale to že se doslechla třeba takováhle kočička to sem sám rád. Hele vyber si taky a bav se.“otočil se zpět k blondýnce a něco jí důležitě šeptal do ucha až se rozesmála.
Tak to se budu bavit, napadlo Pavla. Vybral si štíhlou černovlásku v kraťáskách a vyrazil. ,,Ahoj kočko, nepůjdeš si zatancovat?“ ,,Jasně, jdem.“a už byla ruka v rukávě.
Bavil se a užíval si. Byla moc pěkná, ale trochu nudná a lehce hloupoučká. Jmenovala se Šárka a byla tu se svou ségrou dvojčetem Šarlotou. Igora neznají, ale prostě se od kámošek doslechly o party tak vyrazily. Pracuje jako prodavačka oděvů ve městě.
Pavel už měl dost jejich keců a tak po ní vyjel. Začal jí líbat a když neprotestovala po chvíli navrhl umístit se do jednoho z pokojů. Měl to s ní příliš snadné. Nechala se a v ničem neprotestovala.Ale byla šikovná partnerka.
Za večer jich ještě pár vystřídal, aby se k ránu vzbudil na gauči s oběma dvojčaty na Š. A to si bohužel nic nepamatoval.
Vstal, oblékl se a vyrazil do kuchyně. Potkal se s Igorem a ještě několika lidma. ,,Ty vole, taky tě tolik bolí hlava jak střep? Mě děsně. A navíc sem se vzbudil v posteli s dvěma kočkama a já vůl si nic nepamatuju.“zanaříkal Pavel. ,,Jo chlape, dobrá kalba to byla…se musí zas někdy zopakovat. Já se jdu umet.“a odplul do koupelny Igor.
Pavel si udělal kafe, našel sušenky a po rychlé snídani odfičel domů.
Kupodivu doma byli rodiče a oba. ,,Čau mami, čau tati. Jdu spát.“pozdravil Pavel a rovnou se chtěl dekovat. ,,Ahoj Pavle, počkej kam mizíš. Nechceš jet s námi na dovolenou? „ ptala se maminka ,,tatínek i já jsme si zařídili měsíc volno v kuse a tak pojedeme na Havaj. Co říkáš?“
,,Ty jo mami neblbni. Užij si to hezky s tátou, ale mě do toho už netahejte. Už mi není 5 abych s váma furt jezdil jak malej harant.Čau du si lehnout, není mi dobře.“otočil se a odcházel ke svému pokoji.

IV.
Nejradši by zažil něco světoborného. Něco aby si trochu pročechral vody jejich města.
Napadlo ho, udělat něco jako rallyeshow. Auto měl pěkný a v případě bouračky to tatíček zacvaká. Pomalu plán rozmýšlel a pak zkontaktoval několik známých a stejně bohatých. Něco jako ,,zlatá mládež“. Všichni byli pro. Na počítači udělal několik plakátů a už je tiskl.
Rozvezl po městě rozlepit různě aby to bylo vidět a těšil se.
O týden později v sobotu se za městem sjelo velké množství aut. Mládenci pili a veselili se, vzájemně se hecovali kdo vyhraje jako první. Zvolili si jako hlavní výhru od každého 5kč. Takže nějakých 50kč vyhrál první. Nasedlo se, a s kvílením kol se vyjelo. Mladíci neřešili rychlost, šlo jim jen o výhru. Pavel se bavil, rád řídil a ještě rychleji jezdil rychle. Do zatáčky stihl předjet dvě auta soupeřů. Byl rád jak dohání první trojku jezdců.
Bohužel se jim to trochu vymklo kontrole a při tlačení a strkání do sebe jedno auto vyjelo ze silnice a kutálelo se domů po louce. Šofér ztratil vládu nad řízením. Bylo mu pouhých 18let.
Pavel však nekoukal napravo, nalevo a jel dál. Už jel 120km/h a stále přidával. Soupeřil už jen s jedním, aby vyhrál. Nakonec ho přimáčkl na stranu, on dostal hodiny a Pavel jel dál. Věřil v zábavu, ale neuvědomoval si, že někdo může přijít o život.
,,Jo, jsem dobrej.!“ gratuloval si a shýbl se pro cigarety které měl u řadící páky. Byla to vteřina, ale najednou uslyšel výkřik a náraz. Ztratil nad autem vládu, tak alespoň šlápl na brzdu. Jak se auto zastavilo vylezl ven. Nic se mu nestalo, měl jen pár škrábanců na čele jak narazil do volantu setrvačností. Bohužel však srazil starší paní s kočárkem, Jana stála opodál.
Miminko vyletělo z kočárku a dopadlo na beton, nemělo šanci přežít a maminka Jany dostala přímý náraz do těla a ten jí odhodil na čelní sklo. Pavel rychle kontroloval životní funkce, Jana stála opodál s mrtvým miminkem a plakala.Rychle zavolal sanitku a snažil se o oživovací funkce. Paní ještě dýchala. Nevěděl, má ji sundat, či ne..Rozhodl se radši s ní nehýbat. Do pěti minut přijela sanita a Pavel ustoupil. Rychle odvezli paní i s Janou a miminkem. Poté přijela policie a začalo vyšetřování.

V.
Pavel se psychicky složil, protože se chtěl jen bavit a nikdy ho nenapadlo, že by mohl někomu ublížit. Již nikdy si nesedl za volant auta. Byl tehdy hodně opilý, nadýchal něco kolem 2,5 promile. Janina sestřička a maminka zemřely. Jana se tehdy odstěhovala ihned z města, zůstala na celém světě sama. Měla před časem pravdu, když mu říkala, že přitahuje průsery.
Teď si ale za něj mohl sám. Vyhrál závod, protože ostatní skončili dříve, nebo díky havárii byli zranění. Pavlův táta se hodně zlobil na syna, ale dovedl se postarat o to, aby syn měl za trest ,,domácí vězení“. Pavel se však přiznal ke všemu a nechal se odsoudit na 7let vězení nepodmíněně. Věděl, že udělal chybu a do konce života jí bude litovat.
Nyní věděl jaký smysl života má, propagovat že alkohol za volant opravdu nepatří. Kolik takových Jan by neplakalo nad ztrátou svých blízkých….
Nikdy už se nezačlenil do společnosti ostatních lidí, zůstal zavřený v psychiatrické léčebně, proto neunesl tlak svědomí že zabil!

2.den

Já s miminkem.
Psí sněhulák)
Takhle umí lítat v hlubokém sněhu.

Zasněžený čumáček.

Kuk!

Co to vidím??

Malá zvědava:)

Modelka.

Společná fotka dvou důležitých ...

Ashleynka

Hrajeme si:)

Brodím se...

Ashleynka nemá nožičky:)

Tolik sněhu u nás bylo.

1. den

Zprava moje Ashley, a Mike.
Ashleynka odpočívá.

Společná na Piastovské věži v Polsku.

Ke konci roku jsme byli na návštěvě u známých podívat se na život v jiném kraji našeho státu.
Také mají pejska jako mám já, jenom kluka a o hooodně menšího...